Vyhledej
Novinky emailem
Zvičina > Rozhovory

Dřevěný altán poskytne odpočinek návštěvníkům rybníka v Podharti

Redakce / 8.03.2022, Dvůr Králové nad Labem
U rybníka v Podharti ve Dvoře Králové, kde fungovaly před vybudováním Tyršova koupaliště letní lázně s plovárnou, vyrostl dřevěný altán. Po hmyzím hotelu a informační ceduli zde tak přibyl další prvek, který má lákat kolemjdoucí k zastavení i odpočinku. Správcem rybníka je městská organizace Lesy města Dvůr Králové nad Labem, s.r.o. S ředitelem organizace Petrem Kupským jsme si povídali nejen o této novince, ale také o aktuálním stavu městských lesů.

FOTOGALERIE - Altán u rybníka v Podharti


Pan Kupský je ve funkci ředitele městských lesů ve Dvoře Králové již třetím rokem. Během této doby si v roli ředitele musel poradit nejen s kalamitou kůrovce a následků vichřic, ale také s lesem jako veřejným prostorem, který lidé využívají k rekreaci. 

Již dva roky spravují městské lesy místo přímo ve městě: rybník v Podharti. Sám z Podhartě pocházíte, plánujete tomuto místu navrátit původní význam?

Záleží co si představit pod pojmem původní význam. Určitě bych se nevracel k myšlence zbudování městských lázní, jako vídáme na dobových fotografiích, ale rybník téměř v centru města je krásná věc. Byla by škoda, aby okolí rybníka bylo neudržované. Sám jsem se v rybníku koupal a chodil tam na ryby. Čili jsme práce v okolí pojali tak, aby si tam každý kdo přijde našel to, proč se tam na chvíli zdržet. Návštěvníci si můžou přečíst historii rybníka a kouknout na dobové fotografie na nové informační tabuli, ty zvídavější pokusit najít obyvatelé hmyzího hotelu a pokud si budou chtít jen tak odpočinout po procházce a koukat na klidnou vodní hladinu, tak tam stavíme pěkný velký altánek.   

Málokdo tuší, že kromě lesa se staráte i o vodní plochy v našem regionu. O jaké se jedná a s jakým cílem o ně pečujete?

V naší správě máme pět rybníků – Lhotský, Dudáček, Podhaťský, Zátlucký a rybník Budín. Rybochovné jsou pouze Zátluky, Budín a Dudáček. Rybnikářství není naše hlavní obchodní činnost, ale s lesnictvím v městských lesích to tvořilo vždy příjemnou symbiózu. V roce 2021 jsme po delší odmlce měli výlov na Lhoteckém rybníku. Značné škody nám způsobila vydra a pytláci, ale i tak se akce vydařila. Mimo rybníků budujeme větší, či menší vodní tůně k zadržování vody v krajině. Dal jsem si předsevzetí, že každý rok minimálně jedna tůň vznikne. Zatím se daří plnit plán. V lesích v okolí města je jich 15 a už vyhlížíme další vhodné lokality.

Lesy kolem Dvora již zdaleka nevypadají tak jako před 5 lety. Někdy sami Dvoráci nepoznávají vyhlášená místa. Co se nejvíce podepsalo na této výrazné změně? 

Asi největší podíl na změně skladby lesních porostů má kůrovcová kalamita, která postihla celý majetek městských lesů, ale asi největší změnu bychom mohli zpozorovat v Bílých Poličanech. Tam jsme téměř bez smrkových porostů. Další lokalitou, která se doslova mění před očima, je hřeben nad Lipnicí, v okolí nemocnice a nad přehradou. Její vrchol jsme v naší lokalitě měli v roce 2019, od té doby se kalamitní těžby každým rokem snižují. Bohužel v důsledku vysokých těžeb smrku došlo k narušení stability porostů a pří silnějších větrných poryvech se potýkáme s padáním stromů ponechaných pro přirozenou obnovu. Velké těžby se sebou také nesou zvýšený tlak na lesní cesty. 

Počítáte s tím, že po vytěžení dřeva se cesty vrátí do původního stavu?

Jsme si vědomi těchto škod a každým rokem máme v plánu část cest opravit. Pořídili jsme si na to i vlastní techniku. Jak dovolí počasí, tak opravujeme, bude to však časově náročné. Naposledy jsme opravili cesty kolem městského hřbitova, v okolí nemocnice a nad Komárovem. V letošním roce jsou v plánu cesty nad nádražím, nad Lipnicí a dokončíme rekonstrukci cesty v Bílých Poličanech „na vinici“. Nyní bagr opravuje cestu i přilehlé pěšinky nad přehradou Les království. V loňském roce jsme ještě přidali do cesty svodnice a začali čistit příkopy, aby nedocházelo hlavně při přívalových deštích ke škodám na cestách a vytékání bláta na hlavní silnici. 

Jak pracujete s nově vzniklými mýtinami: osazujete je hned novými stromy, necháváte přirozenému vývoji nebo plánujete zcela jiné využití?

Postupně zalesňujeme všechny holiny. Každý rok zalesníme 30 - 40 ha holin. Pro zvýšení stability porostu se zalesňuje větší podíl listnatých dřevin na místo smrkových monokultur, ale tím se až dvojnásobně zvyšuje použití sadebního materiálu na hektar lesní plochy. Smrku zalesňujeme 4 tis. ks/ha a listnatých dřevin 8 tis. ks/ha. Tento obrat oproti minulým letům nese i zvýšení nákladů a kapacity lidí pro tyto práce. Nutno dodat, že listnaté dřeviny kvůli škodám zvěří téměř všude oplocujeme. Na pasekách můžou lidi nalézt duby, buky, lípy, třešně, javory, douglasky, borovice, smrky a jedle. Pořídili jsme půdní frézu a naorávač pro podporu přirozené obnovy, kterou bychom chtěli každý rok navyšovat. 

V lese u nemocnice jste slavnostně otevřeli před lety naučnou stezku podél Hartského potoka. Jak náročná je správa takové stezky, případně připravujete nějaké doplnění či obnovu?

Správa by nebyla tak složitá. V podstatě spočívá jen v natření panelů lakem, ale musíme neustále opravovat části stezky po vandalech. Nyní čekáme na prvky, které byly zničeny a odcizeny. Opravíme to a stezka bude zase sloužit svému účelu. Doplnění zatím neuvažujeme, protože před sebou máme další 2 podobné projekty. 

Umíte si představit, že by v městských lesích vznikala i fitness stezka s hrazdami, bradly, atp.? 

Umím se to představit. Něco podobného mají tuším městské lesy Hradec Králové. Něco v plánu máme, ale je to zatím v podobě vize a musí to ještě dozrát. 

Řeší se již delší dobu projekt single trailových tratí pro kola v lese u nemocnice. Jak se vám záměr líbí a jaký způsob spolupráce je v tomto případě pro vás ideální?

Projekt sám o sobě je pěkný. Z naší strany, jako správce lesního majetku, jsme vymezili hranice, které by se měly dodržovat pro vybudování tratí a pohyb lidí na kolách. Vždy to ale narazí na problém následné péče a odpovědnosti pro následný chod tratí. To nemůžeme zajištovat my, ale musí tuto zodpovědnost nést nějaký spolek, a to není lehký úkol. Nutno dodat, že to, co by se vystavělo u nás, nebude konkurovat Trutnovu. 

V Krkonoších se rychle rozvíjí projekt Houpačky z hor, kde lidé pověsí na veřejném místě houpačku a pak se o ni starají. Je prostor pro podobné nápady i v našich městských lesích?

Po pravdě nemám s tím zkušenosti. Nedokážu si nyní představit místo, které by na to bylo vhodné, ani jak by se o to starali a kdo ponese zodpovědnost, až z houpačky někdo spadne.

Mohou nějakým způsobem sami Dvoráci jakkoliv přispět k tomu, aby nejen lesy kolem Dvora Králové byly stále ideální místem pro odpočinek a rekreaci?

Největší přínos návštěvníků v lese by bylo chovat se jako by byli opravdu na návštěvě. Pokud jdou na houby nebo borůvky, tak si odnášet odpadky zase domů. Po lese máme řadu odpadkových košů, tak odpadky házet alespoň do nich. Neustálý problém jsou zaparkovaná auta na lesních cestách. To je obrovský problém především pro řidiče nákladních vozů. Lesy jsou nyní odkácené, ale naší snahou je, aby zase co nejdříve byly obnoveny a plnily funkci jak hospodářskou, tak i rekreační v co největší míře. 

Děkuji za rozhovor

Kateřina Sekyrková 

 
Vaše komentáře

Přidat komentář

Nadpis:
Jméno:
Email:
sledovat diskuzi emailem
Příspěvek:
Potvrzovací kód:CAPTCHA
Přečteno 904x
 
Hodnocení článku:
Volná pracovní místa


Školní psycholog (ZŠ Sch. sady)

Ošetřoval/ka (Diakonie ČCE Dvůr Králové)


Kalendář akcí