Další mládě žirafy Rothschildovy v ZOO Dvůr Králové má číslovku 94

„Matka mláděte je už velmi zkušená a porod navíc probíhal v ranních hodinách, takže jsme k němu zcela mimořádně mohli pustit i naši kameramanku. Lidé díky tomu mohou pozorovat příchod mláděte žirafy na svět. Samice si k porodu nelehají a život mláděte tak začíná pádem z docela velké výšky. I proto je porodní stáj vždy hlouběji vystlaná. V podestýlce se navíc mláděti lépe staví na dlouhé nohy,“ vysvětluje zoolog Luděk Čulík.

Mládě se po hodinovém porodu začalo stavět na nohy, což se mu záhy povedlo. Velmi brzy poté se mládě poprvé snažilo hledat struky matky a pít, což značí jeho vitalitu. Tu ukázala malá samice i při preventivní veterinární prohlídce.

Kdy uvidí mládě návštěvníci?
Přírůstek zatím zůstává i s matkou ve stáji. Ačkoli bude v pěkných dnech pravděpodobně vycházet ještě letos na dvorky pavilonu, návštěvníci ho uvidí až v roce 2025. Celoročně je možné pozorovat stádo další formy žiraf – síťovaných v prostorném zimním pavilonu, kde jsou jim díky vyvýšené lávce doslova na dosah.

Mládě v liberecké zoo porodila dvorská samice
Ani letos ale nebyl chov tak docela bez mláděte, ačkoli mezi 184 dvorskými přírůstky není započítáno. V Zoo Liberec totiž porodila dvorská samice Obioma. Ta do Podještědí cestovala, aby stabilizovala tamní nepříznivou situaci, kdy v chovném zařízení zůstal po náhlém úhynu dospělé samice jen samec a dorůstající mládě. Přítomnost Obiomy měla přilákat pozornost samce a dopřát mláděti klid i stabilitu. Zoologové navíc doufali, že by Obioma s libereckým samcem mohla přivést na svět mládě. To se stalo právě v létě 2024. Díky tomu, že obě zahrady velmi detailně znají rodokmeny obou rodičů, má i jejich mládě velmi dobré šance na uplatnění v dalším chovu.

Žirafa Rothschildova (nebo taky severní núbijská) je vážně ohrožená vyhubením. Špatná je i situace dalších forem žiraf. Zatímco v roce 1985 žilo na světě kolem 155 tisíc žiraf, v roce 2015 to už bylo pouze kolem 95 tisíc. Za tento téměř 40% pokles, v některých oblastech dokonce pokles o 95 % mohou přeměna přirozeného prostředí, úbytek míst k pastvě, pytláctví i války. Chov v péči člověka je tak v současnosti důležitější než kdy jindy.