Tréninky mladých triatlonistů z Nové Paky v době Covidu: cestování za plaváním za hranice času i místa

Od poloviny října dochází k uzavření bazénů a my začínáme jezdit do Polska, kde v bazénu v Kudowa-Zdrój máme ideální podmínky. První polovina týdne běh a posilování v ČR, druhá polovina týdne dvoufázové plavecké tréninky v Polsku. Bohužel i v Polsku dochází k uzavření bazénů. Další naději nám dává alespoň omezené plavání v německé Žitavě. Tamní personál nám vychází maximálně vstříc a z našeho přístupu je nadšený. Ale i tam dochází k uzavření. Blízké sousední státy máme vyčerpané. Co dál? Konec? Omyl, my se přeci nevzdáme. Přichází návrh zopakovat loňské soustředění na Mallorce. Balíme kufry, kola a první polovinu adventu za podpory obětavých rodičů trávíme v městečku Cala d'Or. Přes počáteční lehké komplikace po- řádně rozjíždíme tréninky na kole, běh a plavání. Dokonce i nadílky od čerta a Mikuláše jsme se dočkali.

Po návratu do Čech se radujeme z otevřených sportovišť a pokračujeme v rozjetém tréninkovém tempu. Naše radost však netrvá dlouho. Po pár dnech se zase vše zavírá. Bezmoc. Zjišťujeme možnosti a začínáme jezdit opět do Polska. Tentokrát Jelenia Góra, kde je otevřený bazén při vysoké škole. Je to očistec, ale jezdíme.

Sraz u zavřeného novopackého bazénu, dvě hodiny v autě klikatými cestami do Polska, dvě hodiny těžké dřiny v bazénu a dvě hodiny cesta domů. V tomto režimu jezdíme 4x týdně. Můj obdiv patří rodičům, kteří se pro své děti takto obětují, ale také dětem, které tzv. drží pusu a krok a plně si uvědomují, že pla- vat i v tak složité době musí vydržet.

27. prosince opět přichází konec. Co teď? Přeci teď všechnu dřinu nezaho- díme? Mezi vánočními svátky dáváme hlavy dohromady a rodí se nápad jet na Kanárské ostrovy. Rodiče se stojícími vlasy na hlavě se ptají, kam to chceme jet. No na Kanáry! Je to jediná možnost, kde jsou otevřené bazény a kde se dá jezdit na kole i běhat. Tedy ideální prostředí. A tentokrát pojedeme na delší dobu, na 25 dní. Nic dobrého nás tady nečeká, školy jsou nadále zavřené a děti si to zaslouží, za píli, zodpovědnost a dřinu, kterou na každém tréninku odvedou na 120 %.

10. ledna tedy odlétáme z Berlína směr Las Palmas de Gran Canaria, odkud se přesouváme do městečka Arguineguín, kde strávíme následující týdny. Jako vždy

nás doprovází Eva, bez které bychom tu nebyli a nejspíš bychom umřeli hlady. Eva se hroutit z apartmánu bez trouby a myčky, ale nakonec vše s pomocí dal- ších zvládá opět na jedničku. Sportovci plavou, jezdí na kole, běhají, posilují, protahují a díky distanční formě výuky zvládají i na tu dálku plnit úkoly. Za to mají odměnou odpočinkové dny na pláži a na výletech. Náš pobyt se nedobrovol- ně prodlužuje o několik dní kvůli velké- mu zpřísňování přeshraničního cesto- vání, ale přesto se 6. 2. vracíme domů a upřímně si přejeme, aby se situace v ČR začala konečně obracet k lepšímu a my všichni mohli zase chodit sportovat tak, jak to máme rádi!

Ještě jednou děkuji za obětavost rodičů a také za snahu a výdrž našim oddílovým bojovníkům, kterými jsou: Filip Nýdrle, Matěj Vik, Mikuláš Rudolf Cogan, Ondřej Cogan, Adam Skořepa, Martin Janoušek, Eva Maršíková, Karolína Maršíková, Te- rezie Bischofová, Marie Karbanová.

Na závěr trocha čísel v podobě naplavaných metrů:

Mallorca: 126 450 m Kanárské ostrovy: 133 250 m Polsko: 67 850 m
Německo: 32 700 m

Když máte v teamu 11× zlatého medailistu z Letní olympiády a mládeže, rekordmana ČR a reprezentanta ČR s 53 tituly - Mikuláše Rudolfa Cogana, také reprezentanta ČR a medailistu z MČR Filipa Nydrleho, zlatou z Letní olympiády a mládeže a několikanásobnou mistryni ČR Terezu Bischofovou, Matěje Vika - finalistu MČR v plavání a další obrovský bojovníky v teamu - nechcete to prostě vzdát.

Plavání zdar!

Poděkování trenérovi

Ráda bych touto cestou poděkovala Michalu Řeháčkovi za neskutečné odhodlání udržet plavce za každou cenu ve vodě. Z jeho strany to obnáší velmi často sednout za volant a všechny na trénink odvézt, naplánovat soustředění od letenek, ubytování, stravování až po tréninky a nezbytnou zábavu i dohled nad sportovci. Mnohdy je tato úloha pro něj velmi těžká, zvláště v dnešní době, kdy se situace tady v ČR i v zahraničí mění každým dnem. Přejme si tedy, aby se začalo blýskat na lepší časy, aby děti brzy zasedly zpět do školních lavic, abychom všichni mohli začít svobodně sportovat, cestovat a žít.

Michale, za nás rodiče ještě jednou děkujeme!

Zdroj: časopis Achát (časopis města Nová Paka), fcb Michal Řeháček