Když se ve Dvoře nic neděje a hokej se pere s divadlem

Redakce / 19.10.2016

Je to už místní folklór říkat, že všichni říkají, že se tu nic neděje a přitom tomu tak není. Mám za to, že to je jen dozvuk dob dávných, i když ne tak moc dávných. Zvykněme si ale říkat, „nestíhám všechny akce, je toho tolik”! A skutečně je. Zejména některé víkendové dny nebo středy by se člověk nejraději rozpůlil, někdy by bylo nejlepší se rozdělit ještě na menší části, aby stihl vše, co by rád.

Podobné situace nastávají nyní na podzim, kdy se v jeden den hraje fotbalový zápas, hokejový zápas a ještě divadlo v Hankově domě, o kině nemluvě. Nad schody u Hankova domu je takový rozcestník. Někdy až tam se rozhoduje, jakou akci kdo podpoří svojí návštěvou.

Minulou středu byl výběr opět těžký. Ovšem uvedené drama v Hankově domě bylo natolik náročné, že mnozí měli jasno. Až před představením však měli jasno i herci. Nebudou hrát. Ne, nechtěli přijít o hokej, kdy se o pár metrů níže na zimním stadion setkali proti sobě HC Rodos a BK Nová Paka. To jen podpora fanoušků obou týmů doléhala až na jeviště Hankova domu. Při komedii by je určitě svými hrdly přehlušili smějící se diváci, ale u drama „Kdo se bojí Virginie Woolfové” tomu bylo jinak.

Většina diváků neměla tušení o tom, co se odehrává v zákulisí. Mně jen přišlo v prvním dějství divné, že si paní ředitelka Hnakova domu neohlídala diskotéku dole v restauraci. Je přeci jasné, že bude rušit lidi o patro výš! Až později vyšlo najevo, že dole v resturaci byl klid a dunivé zvuky přicházeli ze zimního stadionu.

Tato situace nastala poprvé - pro herce, pro ředitelku Hankova domu, i pro hokejisty. Na této situaci má podíl úspěch královédvorských hokejistů v minulé sezoně, kdy hokejoví fanoušci se opět naučili chodit a fandit místnímu klubu. Vychází také z polohy a konstrukce zimního stadionu a vzdálenosti Hankova domu od něj.

Co s tím? Má někdo nějaké řešení ještě pro letošní sezonu, kdy jsou termíny představení v divadle dány a hokejové neovlivníme?