Vyhledej
Zvičina > Architektura > stavby

Dřevěnka v Úpici a Tyršův most v Jaroměři si odnesli ocenění v soutěži příkladů dobré praxe

Slavnostní vyhlášení proběhlo na severočeském zámku Lemberk

Redakce / 3.10.2019, KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Národní památkový ústav ocenil nejlepší počiny památkové péče Patrimonium pro futuro za rok 2018. Stříbrnou plaketu si ve středu 2. října 2019 odnesli i zástupci z Královéhradeckého kraje, a to z města Úpice a města Jaroměř.

FOTOGALERIE - Ocenění NPÚ

Dřevěnka v Úpici

Porota složená z odborníků NPÚ, zástupců muzeí, archeologů a dalších spolupracujících institucí, se rozhodla ocenit město Úpice za záchranu a obnovu národní kulturní památky Dřevěnka. Tato roubená stavba čp. 92 v Úpici, nazývaná Dřevěnka, byla na počátku 21. století ve zcela havarijním stavu, a zdálo se, že její zkáza je neodvratná. Po 9 letech náročné komplexní obnovy byl dřevěný městský dům z nehraněných kuláčů, symbol města Úpice, otevřen při příležitosti národního zahájení Dnů lidové architektury v roce 2018.

Příklady dobré praxe

"Cena Patrimonium pro futuro, jenž nese podtitul Společenské ocenění příkladů dobré praxe,   Královéhradeckém kraji upozorňuje na příklady, které je dobré následovat a které se vymykají obvyklému přístupu k památkám".

V předchozích letech bylo oceněno sdružení Omnium za soustavnou aktivizační činnost ve prospěch záchrany souboru tzv. broumovské skupiny kostelů, Ochránci památek pevnosti Josefov – Ravelin No. XIV v kategorii prezentace hodnot a obec Horní Maršov za záchranu a obnovu hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Budova byla využívána jako hospoda 250 let až do začátku 90. let 20. století. Dům po celá desetiletí chátral, ačkoliv majitel, soukromě hospodařící rolník Jindřich Kuťák, který v patře i s rodinou bydlel, neúnavně upozorňoval instituce na jeho špatný technický stav a na škody způsobené provozem Restaurací a jídelen. Nakonec v roce 2007 Dřevěnku převzalo město Úpice, přestože se našla velká řada odpůrců takového kroku kvůli očekávané vysoké finanční náročnosti záchranných prací.

Dům je jedním z nejstarších a největších českých maloměstských dřevěných domů, dochovaný navíc v relativní úplnosti a autentičnosti z doby výstavby na začátku 17. století. Objekt je mimořádně zajímavý a důležitý svým blízkým vztahem k lidové architektuře, resp. skupině našich nejstarších vesnických domů z 16.–17. století. Díky poslednímu průzkumu a rozborem písemných pramenů můžeme lépe propojit jeho stavební dějiny s konkrétními lidmi, kteří objekt vlastnili a obývali. Podrobným dendrochronologickým průzkumem bylo zjištěno, že dřevo použité na stavbu Dřevěnky bylo káceno v zimním období let 1604–1610.

V Dřevěnce vznikla živá zážitková expozice skanzenového typu, která návštěvníky vtáhne do života na malém městě ve 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století. Umožňuje jim ponořit se do způsobu života, kterému jsme se nenávratně vzdálili, stejně jako najít prostor pro setkávání u řemeslného či zájmového tvoření, na přednáškách a besedách i při dalších příležitostech. Expozice v prvním patře zavede zájemce do bytu původních majitelů. Malá sednička za jedinečným dýmníkem připomene život místních tkalců. Za zhlédnutí stojí i půda nebo sklep s částečně zachovaným původním pivovodem, přístupným návštěvníkům formou dobrodružné cesty do podzemí.

Most v Jaroměři

Mimořádné ocenění udělila generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková městu Jaroměř za obnovu silničního mostu Dr. Miroslava Tyrše. Obloukový silniční železobetonový most v Jaroměři, který nahradil předchozí ocelový příhradový z roku 1884, byl do provozu uveden symbolicky v den výročí vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1932. Město Jaroměř provedlo během roku 2018 kompletní obnovu mostu. Bylo napraveno silné poškození nosné konstrukce, mostní těleso bylo opatřeno kvalitními izolacemi a byly obnoveny i veškeré původní povrchy včetně dláždění vozovky a chodníků dle dostupných dokumentů z doby výstavby mostu. Na rozdíl od řady jiných železobetonových mostů z doby 1. třetiny 20. století byl most Dr. Miroslava Tyrše obnoven a udržen v plnohodnotném provozu. V rámci obnovy byly dle dobových vzorů nově provedeny tzv. kamenné omítky a navrácena kamenná dlažba. Most je tak uživatelům opět prezentován v dobovém provedení.

Do počátku 80. let byl hlavním mostem, který převáděl přes řeku Labe veškerou tranzitní i místní dopravu. Nyní slouží především dopravě místní a je výraznou vstupní branou do historického jádra města Jaroměře. Tvarosloví elegantních osvětlovacích pylonů a mostního zábradlí dokládá výtvarný vkus přelomu 20. a 30. let 20. století. Názorně ukazuje dobově oblíbenou povrchovou úpravu staveb tvořenou teraccovými cementovými omítkami, imitujícími kamenicky opracovaný povrch.

Kateřina Sekyrková

Zdroj: NPÚ


Související články
Známe plán rekonstrukcí a revitalizací nádraží do roku 2022. Dvůr Králové je na seznamu také. V Hradci Králové se bude rekonstruovat, v Pardubicích modernizovat.
Den architektury v Jaroměři (5. října 2019) přiblíží proměnu města za posledních 30 let
Vaše komentáře

Přečteno 1471x